Své jméno dostala podle benediktinského opatství (chorv. opatija), založeného zde v 15. stol.

Počátek rozvoje cestovního ruchu je tu spojen s vybudováním silnice do Rijeky (1843), kde se v té době začal stavět i úsek železnice Rijeka - Pivka jako odbočka z hlavní železniční trati Vídeň - Terst (později byla postavena i železnice do Budapešti). V té době postavil bohatý rijecký velkoobcbodník Scarpa v Opatiji přepychovou vilu Angiolinu s rozlehlým subtropickým a přímořským parkem. Vila se brzy stala oblíbeným společenským střediskem urozených hostů z celé Evropy, především však z Rakouska. Pobývalo tu i mnoho korunovaných hlav. Brzy se začaly stavět luxusní hotely, sanatoria i soukromé vily a letohrádky vysoké rakouské šlechty, včetně členů rakouského císařského dvora, zřizovaly se zahrady a parky, stavěla společenská zařízení. Opatija získala v r. 1899 status klimatických lázní a brzy se stala oblíbeným přímořským místem především pro zimní pobyty evropské společenské smetánky. Po připojení Istrie a Kvarneru k Itálii po první světové válce pohasla sláva Opatije, počet a společenská úroveň návštěvníků se podstatně snížily. Ani po druhé světové válce, po začlenění celého tohoto území do svazku socialistické Jugoslávie, se Opatiji příliš nedařilo. Teprve velký boom cestovního ruchu v 60. letech minulého století přinesl novou vlnu zájmu o Opatiji. Začaly se obnovovat a modernizovat staré hotely při zachování jejich exteriéru, postavilo se i několik málo nových hotelů, vesměs nejvyšších kategorií, obnovila se infrastruktura i celková tvář lázní. Podstatně sice stoupla podpora letních pobytů, avšak i nadále se kladl důraz na mimosezónní pobyty, k čemuž měla přispět moderní kongresová hala a další zařízení a služby pro kongresy, sjezdy. sympozia apod. Záměr se podařil a Opatija se stala jedním z nejfrekventovanějších kongresových míst v Chorvatsku. Ročně se zde takových akcí mnoho desítek.

K návštěvnosti Opatije přispěla velmi bohatá nabídka společenských, kulturních a zábavních akcí a podniků, a to většinou v průběhu celého roku. Některé z nich jsou uvedeny níže.

(ZDROJ:www.chorvatsko.cz)

Park Angiolina - Vila Angiolina

Vila "Angiolina" je rozhodně budovou, která zahájila turistickou epochu v dějinách Opatije. Kostel sv. Jakuba, jehož stavba trvala ještě v roce 1844. (ve skutečnosti to je opravená starší budova kterou vlastnil baron Haller von Hallerstein), Opatija byla relativně větší osadou, která měla přibližně 120 domů, shluknutých převážně kolem pozemků dále od mořského pobřeží, a orientovaná převážně na rybaření a mořeplavectví.
 

Park sv. Jakuba

Hlavní park Opatije je zahradnickým monumentem, který pokývá plochu 3.64 hektarů. Je rozdělen na 60 částí a roste zde něco kolem 159 rostlinných druhů. Velká část z nich pochází ze vzdálených koutů světa a není typickým rostlinstvem pro tuto oblast.

(ZDROJ:www.opatija24.com)

  • Opatija, Chorvatsko - Historie a dědictví - Obrázek 1
  • Opatija, Chorvatsko - Historie a dědictví - Obrázek 2